Klárka je veselá holka, která se narodila jako zdravé dítě v roce 2012. Až do svých dvou let se vyvíjela zcela jako zdraví vrstevníci. Pak následovalo roční období, kdy se její psychomotorický vývoj zastavil a bohužel nastalo období regresů, kdy Klárinka zapomněla to,co se už naučila. Později ji lékaři diagnostikovali velmi vzácné genetické onemocnění, jejímž jedním projevem je právě velmi vážná forma autismu a to že ji tělo přestalo poslouchat. Můžete si to představit, jako když Vás najednou přestane poslouchat vlastní auto. Nastartujete motor a místo toho se pustí rádio, chcete rádio vypnout a místo toho se zapnou stěrače….po nějaké době už přestanete všechno dělat a uzavřete se do sebe. Klárka se nedokáže sama o sebe postarat ani v základních životních potřebách.

I přes tyto pro nás neskutečné potíže je Klárka velké sluníčko a lidem kolem sebe si pomáhá uvědomit, co je v životě důležité.

My rodiče se snažíme Klárince pomoci jak jen můžeme, ale samozřejmě si uvědomujeme, že tady nebudeme na věky a z celého srdce si přejeme, aby bylo o ni postaráno a mohla v klidu a bezpečí žít i bez nás.

Klarka is a happy girl, who was born as a healthy child in 2012. Until 2 years old she was developing normally alongside her peers. For the following year her psychomotor development slowed down and she started regressing. She forgot what she learned before. Following this the doctors diagnosed her with a rare genetic abnormality, which is accompanied by a severe form of Autism, and her not being in control of her body. Maybe it easier to imagine if you think of suddenly loosing control of your car. You start the engine, but instead the radio turns on. You want to turn the radio off, but instead the windscreen wipers come on. After a while you stop trying to do things and close yourself off in a cocoon. As a result, Klarka is dependent on others in all her daily needs.

Despite all these obstacles Klarka is a very happy girl and she helps the people around her to realise what is important in life.

We as Klarka’s parents try to help her as much as we can, but we also realise that we won’t be here forever and we wish with our whole hearts that she is taken care of, and she can live in peace and safety even without us.